|
 Langrům dům na
jindřichohradeckém náměstí patří nejen k nejvýstavnějším budovám ve městě,
ale řadí se k nejcennějším památkám měšťanské architektury v Čechách.
Rozsáhlý objekt vznikl spojením dvou původně gotických, renesančně
upravených domů, k němuž došlo v osmdesátých letech
XVI.století za majitele Jana Čecha z Kozmáčova. Traduje se, že pravá část
budovy - uvnitř s malebným dvorem, charakteristickým renesančními
pavlačovými arkádami a s bohatou sgrafitovou výzdobou na vnější fasádě - je
nejstarším domem ve městě. Původně patřil vrchnosti, o čemž vypovídala i
terakotová deska se znakem pánů z Hradce, která kdysi shlížela na rynk z
průčelí domu. Typicky renesanční vzhled dodávají domu figurální sgrafita z roku
1579, jež zobrazují výjevy ze Starého zákona.
V držení domu se v průběhu staletí vystřídalo
několik majitelů. Jedním z nich byla vdova po Jáchymovi z Hradce Anna z
Rožmberka. První, kdo v podloubí domu zřídil obchod, údajně se svolením
Viléma Slavaty, byl panský úředník Jiří Wolf, jenž v roce 1628 koupil domy
číslo 138 a 139 (dnes Langrův dům). Nic nezmohly ani protesty radních, kteří
tvrdili, že loubí : "ne pro jeho krámy, ale k okrášlení města a
pohodlí lidu stavěny jsou". Dům nese své pojmenování z počátku XIX.století,
kdy ho koupil obchodník Antonín Langer. V tomto období bylo obnoveno loubí
domu, které je zaklenuté půvabnou diamantovou klenbou. |