JINDŘICHOHRADECKÝ ZÁMEK

Rozsáhlý komplex budov jindřichohradeckého hradu a zámku je po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově třetím nejrozsáhlejším zámeckým areálem u nás. Během staletí se rozvinul z původně románského hrádku, postaveného na vyvýšené ostrožně mezi řekou Nežárkou a Hamerským potokem, zřejmě již počátkem XIII.století. První známá zmínka o zdejším hradu z roku 1220 hovoří o jeho držiteli jako o Jindřichu Vítkovci s přídomkem "z Nového hradu". V letech 1260-1270 byl v místech původního předhradí vybudován nový, raně gotický hrad s dvoupatrovým palácem s kaplí a mohutnou válcovou věží. Tento hrad se dochoval v podstatě dodnes. Postupně byly přistavovány nové prostory, ale nejrozsáhlejší stavební proměny doznalo sídlo pánů z Hradce v XVI.století, kdy byl středověký hrad přestavěn podle projektů významných italských architektů A.Ericera, B.Maggiho a G.Facconiho v reprezentativní renesanční zámek.
     Z konce XVI.století pochází také zahradní altán-rondel, unikátní ukázka vlašského renesančního umění. Již čtyři staletí v něm zaznívá hudba, jíž byl zasvěcen. Zámek v Jindřichově Hradci patří mezi nemnoho stavebně-historických památek v naší zemi, které se vyhnuly pozdějším barokizujícím přestavbám. Zůstal tak zachován v téměř nedotčené renesanční podobě, což ještě zvyšuje jeho jedinečnost a význam.

Ke hradu a Černé kuchyni, která byla vybudována okolo roku 1500 a nachází se v přízemí Černé věže, nedílně patří známá pověst o Bílé paní. Vyprávění o dobrotivé paní, která se zjevovala v bílém rouše jako předzvěst osudových událostí rodu, mělo v Jindřichově Hradci dlouhou tradici. I když jejím pravzorem mohla být manželka Jindřicha II., Markéta z Hardeggu, díky známému českému historikovi Bohuslavu Balbínovi je spíše spojována s postavou Perchty z Rožmberka, která v Hradci asi nikdy nebyla. Zkrátka pověst... Jejím velmi důležitým motivem je však stará tradice vaření sladké kaše pro chudinu z Jindřichova Hradce i okolí. Tohoto obdarovávání kaší "z krupice pšeničné teplým pivem a medem zavařené a makovým olejem maštěné" se účastnilo několik tisíc lidí. Pradávný zvyk se na hradeckém panství udržoval až do 80.let XVIII.století, kdy ho císař Josef II. zakázal.

Některé z umělecky nejcennějších památek :

Cyklus výjevů ze života sv.Jiří - nástěnná malba v jedné z komnat gotického paláce z roku 1338
Jindřichohradecká madona - gotická desková malba z poloviny XV.století
Kaple svatého Ducha
Soudnice v Červené věži s nástěnnými malbami z doby kolem roku 1500 s námětem ptačího sněmu
Kašna osázená polychromovanou mříží z počátku XV.století
Obrazy Josef Egyptský od Petra Brandla a Bitva křesťanů s Turky od Salvatora Rosy